Ubisoft se po Avatarovi pustil do dalšího obřího sousta v podobě výletu do předaleké galaxie. Cestu napříč hrstkou planet ve Star Wars Outlaws zvládají tvůrci s náležitou poctou slavné značky.
Když Ubisoft oznámil hru ze světa Star Wars s oficiální licencí, očekávání byla různá. Někdo tvůrcům moc nevěřil, jiní doufali, že se konečně vývojáři odprostí od “Far Cry stylu" a přijdou s něčím novým. Star Wars svět totiž přímo volal po hře s otevřeným světem, která zároveň využije hluboké lore a poutavý příběh. Podařilo se Ubisoftu vytěžit tento potenciál?
Poutavé světy se vrací
Minulý rok přišel Ubisoft s Avatarem. Licence na podobně obří značkou, jakou je i Star Wars, skýtala prakticky nekonečné možnosti. Výsledek byl rozpačitý. Pro fanoušky Avatara šlo o zajímavou výpravu na Pandoru, která rozhodně neurazila. Celkově ale tvůrci dojeli na řadu problémů. Hratelnost v mnohém připomínala Far Cry, kdy jste střídali plnění příběhových misí a ničení outpostů. To vše zabalené v opravdu poutavé grafice (což se dalo vzhledem k Pandoře čekat) s řadou mdlých postav, jež jste sotva rozeznali.
V případě Star Wars: Outlaws se řada těchto prvků opakuje. Opět zde máme překrásné světy, tentokrát jich je hned několik. S hlavní hrdinkou Kay a jejím pomocníkem Nixem se podíváte na světy s tématikou savany, pouště, džungle a tundry.
Cantonica, Toshara, Kijimi, Tatooine a Akiva nenabízí jen odlišný vizuál, ale celkově jiný životní styl a rozdělení společnosti. Každý svět je originální v tolika různých směrech, že si občas připadáte, jako byste hráli jiný díl jedné herní série. Základní prvky přetrvávají, tudíž zde najdete frakcemi ovládané oblasti, základní mise nebo minihry. I přes to působí každý planeta originálně, propracovaně a skrývá vlastní duši a příběh.
Atmosféru dotváří i skvělý soundtrack, který si budete užívat při plnění misí i procházení v klubech.
Důraz na atmosféru a postavy
Už od prvního momentu na Cantonica poznáte, že Ubisoft dokázal zpracovat Star Wars značku skvěle. Ikonické animace předělů, důraz na příběh, skvěle napsané postavy a atmosféra podsvětí, rebelů a psanců se vám rychle dostane pod kůži. Postava Kay je velmi obstojně napsaná, ale i vedlejší postavy si oblíbíte a oproti Avatarovi nepůsobí jako přes kopírák. Jejich zájmy působí přirozeně a hezky se integrují do příběhu.
Společník Nix je asi nejroztomilejším společníkem ve hře za dlouhou dobu a doufám, že se najde plyšák s jeho podobou. Nejde ale jen o roztomilost. Nix dokáže Kay pomáhat, přinášet zbraně, vybavení a mačkat různá tlačítka v místech, kam se člověk jen tak nedostane.
Na své cestě Kay a Nix narazí na řadu dalších postav. Robot ND-5 mi připomínal K-2SO z Rogue One. Ačkoliv nedisponuje suchým sarkastickým humorem, některé konverzace byly podobně úsměvné a ND-5 působil podobně sympaticky a zároveň otravně.
Mimo hlavní příběhovou linii se budete často setkávat se syndikáty, tedy zástupci kartelů, klanů a kartelů. Ty jsou ve hře celkem čtyři. U každého z nich plníte různé mise a snažíte se jim zalíbit. Princip náklonosti je jednoduchý, avšak balancování v něm už nikoliv.
Občas budete požádáni, abyste pro jeden klan ukradli něco od druhého. Pokud se vám mise povede, získáte reputaci. Chytí vás druhý klan? Ztratíte ji právě u nich. Na konci řady misí se můžete rozhodnout, jak se zachováte. Chcete více kreditů? Napráskejte váš kontakt, avšak ztratíte reputaci.
Balancování mezi čtyřmi skupinami může být náročné a udržet si pozitivní kontakty vyžaduje velkou obratnost. Motivace je přitom lákavá. Při pozitivní reputaci získáte volný přístup na území ovládaná daným klanem a při dosáhnutí opravdu výborného vztahu si můžete brát předměty na craftění prakticky dle libosti.
V praxi se mi tak stalo, že jsem byl vyslán na území, kdy mám negativní reputaci a tamní klan po mně šel už na hranicích území. Mise tak byla o to těžší. Naopak jednou jsem se musel vloupat do tábora, kde jsem měl dobré vztahy. Prošel jsem tak až do samotného centra a stačilo se proplížit skrz jednu uličku v uzavřené oblasti.
Ve finále tak máte motivaci udržovat si pozitivní vztahy se všemi, což ovšem nejde vždycky. Hra před vás tak staví výzvu, které se chcete věnovat v průběhu celého průchodu hlavní dějovou linií. Sympatie po dvou hodinách hraní totiž nemusí přetrvat po pár vedlejších úkolech.
Stealth v hlavní roli
Kay a Nix si skvěle rozumí při přepadání nepřátel. Kay disponuje jen malou laserovou pistolí a i přes vylepšení vás malá parta stormtrooperů dokáže potrápit. Potyčkám se tak chcete vyhýbat a využívat prostředí na maximum. S tím vám pomůže Nix.
Váš chlupatý a extrémně roztomilý parťák může odlákat nepřátele, skočit na ně a zaměstnat je, přinést loot a zbraně. Právě zbraně nepřátel jsou značně silnější než vaše, tudíž se k nim chcete dostávat kdykoliv, kdy stealth selže. Jenže jejich zásobník je omezený a po jedné salvě můžete zbraň zahodit.
Výsledkem je, že se budete snažit každou misi plnit skrze plížení i když víte, že tato strategie ve velkých otevřených prostorách nejspíše selže. Jakmile se tomu stane, oceníte každý rudý výbušný barel, zbraň a Nixe. Bojujete o přežití proti přesile a nikdy se s Kay necítíte jako Rambo. To mi na Outlaws přijde skvělé. Oproti silnému luku a lidským zbraním v Avatarovi jsou v Outlaws outsider i v boji a Kay si musí se situací vždy originálně poradit.
Některé lokace, zejména ty spadající k hlavnímu příběhu, jsou značně lineární. V praxi můžete třeba obejít halu plnou nepřátel z různých stran. Vchod a východ přesto zůstává jen jeden.
Naopak tábory klanů umožňují přístup z různých stran a možnosti odchodu jsou rovněž různorodé. Plánování a obchůzka klíčových bodů je tak klíčová. Může se vám totiž stát, že se budete plížit přes dvacítku strážců, když byla celou dobu k dispozici zadní cesta a stačilo omráčit jednoho ospalce opírajícího se o zábradlí.
Zábava na každém rohu
Když už se nesnažíte podlézat oblíbenému syndikátovi, můžete si zkrátit čas minihami. Zabaví vás karty Sabacc, sázení na dostihy nebo arkádové automaty. Zejména Sabacc je hra, která vystupuje i přes svou počáteční jednoduchost. Páčení zámků v podobě zvukové minihry možná nesedne každému, avšak je to originální prvek. Oproti tomu hackování počítačů variací na Worlde působí méně kreativně. V obou případech mi tyto prvky přišly rozumně implementované a ani po padesátém otevírání dveří se mi rytmické pípání nezajídalo.
Kromě toho lze plnit i menší úkoly od NPC. Občas dáte peníze notorickému gamblerovi, jen aby vám za hodinu vrátil půjčku i s úroky. Jindy řešíte vztahy, podvody a podobné malichernosti lokálních obyvatel. Narážíte přitom na zajímavé informace, které vám mohou přinést kredity, loot i lepší schopnosti.
Když už nechcete plnit mise, můžete se projet na vznášedle, letět do vesmíru postřílet vesmírné piráty nebo objevovat zákoutí planet. Přitom si lze vylepšovat váš kluzák, vesmírnou loď nebo pistoli skrze nasbírané předměty, ale i v rámci některých misí.
Občas narazíte také na náhodné eventy. Například přepadení od pirátů, náhodná potyčka a podobně. Můžete se zapojit a získat menší odměnu. Tyto události jsou ale časem repetitivní a odměna vás příliš neosloví. Větší zábavu skýtají mise od frakcí, při kterých máte opravdu pocit, že o něco jde a budujete svoji reputaci a pověst.
Létání mezi planetami je v pozdější fázi spíše dobrovolné, zvláště, pokud vás do vzduchoprázdna nezavede konkrétní mise. Jinak totiž lze využívat rychlé přesuny. Cesta mimo planety je tedy do určité míry dobrovolná, avšak vzhledem k animacím i vtipným konverzacím se vyplatí ji občas absolvovat.
Téměř dokonalý požitek
Outlaws přesto trápí nedokonalosti. Většinou se týkají vizuálu. Herní engine sice dokáže vykouzlit krásnou krajinu, s fyzikou postav už je to ale horší. Doménou Kay je sice nenápadné vniknutí do různých prostor, ale její akrobatické schopnosti připomínají občas Assassin's Creed. Naopak malý pád vás stojí značnou část zdraví a tento kontrast působí opravdu zvláštně. Mimika obličejů se také moc neposunula.
Vysoké nároky jsou dalším kontroverzním bodem. Hra mi osobně přišla srovnatelně hezká jako v případě Avatara, avšak důraz na ray tracing je zde znatelně vyšší, což klade nároky na vaši sestavu. Škálování rozlišení přes DLSS a podobné technologie je v podstatě nutností a hra využívá i generování snímků. Nejlépe se tak budou mít majitelé aktuální řady grafik v high-end segmentu.
Ubisoft ale moc dalších přešlapů nedělá a servíruje hutnou jízdou, která vám zabere 20 hodin při plnění hlavní dějové linii a přibližně dvojnásobek, pokud se v předaleké galaxii zdržíte vedlejšími úkoly. Jejich plnění vás bude bavit, stejně jako postavy a originální prostředí. Rádi si odpočinete u miniher nebo mazlení Nixe. Licence Star Wars se využila opravdu příkladně a pro fanoušky jde prakticky o nutnost. V rámci Ubisoft titulů jasný nadprůměr, který sice nepřináší nic převratného, ale servíruje sympatický mix herních prvků, postav a příběhu.
Verdikt
Star Wars Outlaws kombinuje dobře využitou licenci známého sci-fi světa s poutavými postavami, propracovaným světem a zábavnými mechanikami. Ačkoliv technická stránka lehce pokulhává, požitek vám to nezkazí. Jedna z lepších her od Ubisoftu. Pokud jste fanoušky Star Wars, jeden bod si přidejte.
