MIO: Memories in Orbit je další z her, kterou si zkouším ve svém Nintendo koutku - ale zahrát si ji můžete i na ostatních platformách.
S Nintendem Switch jsem se opět vydal do víru metroidvanie. Je to pro mě pořád tak trochu vytržení z gamingu, na který jsem zvyklý - tedy primárně toho počítačového s klávesnicí pod zápěstím a myší v druhé ruce. Krásy akčních skákaček, které mě vedou napříč postupně se rozevírajícím světem se učím poznávat a další zastávkou je už na první pohled vizuálně opojný titul MIO: Memories in Orbit. Počin francouzských developerů Douze Dixièmes si pod křídla vzal vydavatel Focus Entertainment a na poličky obchodů vstoupil v lednu letošního roku.
MIO: Memories in Orbit a průzkum The Vessel v umělecky ztvárněné metroidvanii
S ovladačem v ruce jsem se tak ocitl v těle a obvodech dlouhovlasého sympatického robota nesoucího jméno Mio, který prozkoumává vesmírnou loď The Vessel. Ztroskotaný vesmírný vehikl je útočištěm robotů a dalších specifických druhů a Mio si nevzpomíná na její osud. Odkrývá tak při pátraní po artefaktech z tzv. Pearls systémů, které se staraly o provoz lodi, osudy The Vessel a také ostatních robotů. Kteří se s vámi někdy budou přátelit, někdy z nich zbyla jen hromada vytěžitelného šrotu… a jindy vám dají, co proto.
Příběh tak nenásilně rámuje prozkoumávání herního světa, skákání, boje s nepřáteli a prohledávání tajemných zákoutí. Prostředí lodi je rozsáhlé, tvořené různými pseudo-biomy a téměř umělecké znázornění vás rozhodně svou dynamikou neomrzí. Mio má samozřejmě také možnost se zlepšovat a získávat vylepšení. Sbírá Nacre, může ho krystalizovat (aby předešel jeho ztrátě po smrti) a svou alokační matici, kterou si s využitím surovin buduje, může využít k získání tzv. Modifikací. Některé si budete moci nakoupit, jiné najdete v zákoutích hry.
Skok, úhyb a boss fight
Zpočátku jsou herní mechaniky opravdu přímočaré. Naučíte se skákat, útočit a postupně i číst útoky různých typů nepřátel, na které budete narážet. Hra vás ale pozvolna povede k získávání dalších schopností a právě ty vám umožní dostávat se i do nových míst akvarelového herního světa a pokračovat v odkrývání dalšího vyprávění příběhu. Budete se zachytávat, naučíte se uhýbat útokům i dashově proskakovat.
Počítejte s tím, že správné používání schopností chce někdy cvik. A to zvlášť tehdy, když se dostanete dostatečně daleko, abyste se čelem postavili bossovi. Troufnu si tvrdit, že u boss-fightů je obtížnost hry značně roztříštěná. Některé se mi podařilo udolat napoprvé, s jinými jsem se trápil dlouho a trochu frustrující je někdy i vzdálenost, kterou musíte opakovaně zdolávat, abyste si souboj mohli střihnout znovu. Jistě - fungují zde zkratky a využívání abilit pro rychlejší průchod mapou (jak je u metroidvanií běžné), ale i tak je to občas trochu frustrující. Zvlášť v prvopočátcích se držíte u prvního ukládacího checkpointu opravdu dlouho. Později mezi nimi ale můžete zrychleně cestovat.
Různorodá obtížnost na hraně frustrace
Útěchou nováčkům může být možnost změny obtížnosti hry, a to rovnou na několika úrovních. Především je to vypnutí automatického útočení standardních nepřátel, takže pokud nechcete, bojovat s nimi nemusíte. Občas se to může hodit i pro rychlejší průchod napříč hrou, když už vás věčné bojůvky nebaví. Nechybí ale ani postupné oslabování bossů, které vychází ze situace, kdy hráč bossovi uštědřil dostatečnou porci poškození, aby ho oslabil na další kolo. A ještě nesmím zapomenou na poslední úlevu - dodatečný bod zdraví pomáhající hlavně u skákacích pasáží. Vývojáři totiž chtějí, aby si hru užilo opravdu široké plénum hráčů. Rovnou vám ale přiznám, že i s dopomocí je někdy frustrace na dosah. Tedy pokud jste podobně nešikovní, jako já.
Na druhou stranu je zde ale spousta výborně fungujících aspektů. Například velmi dobře funguje navádění hráče. In-game mapa vám vždy lehce naznačí, do kterých neprobádaných oblastí je možné se vydat. Orientace v herním světě mi tak přišla výrazně snazší než v některých jiných titulech, které tuto navigační část nechávají více na hráči samotném. Zkrátka přehlednost je zde výrazně lepší.
Shrnutí
Celkově MIO: Memories in Orbit kombinuje někdy až básnické vyprávění, umělecky znázorněný pestrý svět, hezké animace, povedený soundtrack a zaháčkování hráče tak, aby měl chuť tuhle tajemstvím ověnčenou směs prozkoumávat. Obtížnost je otázka šikovnosti. Pokud máte zkušenost s podobnými tituly, věřím, že si z textu a popsaných abilit dokážete udělat představu toho, co na vás čeká. Každopádně ale MIO zanechává nadstandardní dojem a jde o perfektní (i když místy náročnou) hru, kterou si užijete s handheldem v ruce, ale i na velké obrazovce.
Sám jsem si MIO vyzkoušel na Nintendu Switch první generace. Na aktuálním Switchi 2 bude rozhodně zážitek plynulejší, přestože hra netrpí žádnými neduhy a nikdy jsem u ní nezaznamenal ani propady snímkové frekvence. Zároveň je tento titul dostupný i na PC nebo konzolích Playstation a Xbox. V eshopu Nintendo si hru můžete zakoupit za 499 Kč, což je poměrně příznivá cena.
Verdikt
Zajímavé a stále ještě docela fresh dobrodružství malého robota se jistě vměstná do srdcí mnoha hráčů - zvlášť těch, kterým je žánr Metroidvanie dost možná velmi blízký.
