Death Howl je hra, která si první úspěchy rychle připsala hned po prvním vydání. Nyní vstupuje i na konzoli Nintendo Switch.
Po dlouhé době jsem si odskočil na konzoli Nintendo Switch, která mi seděla doma v šuplíku a zoufale čekala na svůj moment, kdy mě uchvání nějaká čerstvá pohodová hry, u které bych si vyčistil hlavu a usmíval se u toho na barevné animace, postavičky a tak vůbec.
Death Howl - jak doběhnout smrt ve světě duší
Spoiler - hra Death Howl, která právě po prvním úspěšném releasu nyní vstupuje i na Nintendo Switch, není rozhodně nic z výše popsaného. Naopak. Je to šikanátor všech hráčů bez výjimky, který by vznikl, kdybyste do Dark Souls přimíchali deck-buildingové mechaniky, tahové souboje a tenhle celý balíček radosti zabalili do pixelartové grafiky, atmosférické hudby a nihilistického fantasy světa.
Hlavní postavou Death Howl je lovkyně Ro. Její příběh se odvypráví někdy v období kolem roku 5000 před naším letopočtem na skandinávském území. A není to příběh, který by začínal šťastnou zápletkou. Naopak jde o vyprávění o putování zoufalé matky, která ztratila svého syna, napříč říší duší. Své dítě totiž odmítá vydat do náručí smrti.
Těžký souls-like deckbuilding s tahovými souboji
Ro se probouzí ztracená ve svém zármutku a v říši, která se hemží podivnými bytostmi, jenž místo pomoci rozdávají krvavé rány. Kupředu ji vede jen obrovské odhodlání najít svého syna a stopy po zjeveních jelínka, který symbolizuje právě duši malého Olviho. Po cestě sice narazí i na několik zpřátelených duší, nicméně cesta napříč čtyřmi říšemi rozdělenými do třinácti regionů je skutečně dlážděna bolestí a souboji.
Hra se chlubí třicítkou unikátních nepřátelských bytostí, kterým Ro musí při svém putování čelit v tahových soubojích. Ať už jde zlá zvířata, podivné bytosti či velká monstra, se kterými svedete bossfighty. Ty probíhají tak, že vstoupíte na předem viditelnou šachovnici příhodně blokující další postup ve hře. A po zvolení startovní pozice čelíte všem nepřátelům, které tuto oblast právě okupují. Souboje jsou tahové a útoky, pohyb i další tahy musíte pečlivě vážit. Jde totiž o klasický deck-building, kdy zvažujete, jak právě dostupnou manu rozdělit do chytrých tahů. V potaz musíte brát i terén, specifika některých polí a samozřejmě také možné tahy nepřátel. I oni totiž využívají svých schopností a budou na vás útočit, vzájemně si pomáhat nebo dokonce vytvářet nová monstra.
Stále dokola a s novými kartami
Vpřed se bohužel dostanete pouze neustálým bojem a získáváním omezených surovin. Ty se vám budou hodit po úspešném průchodu nebezpečnou šachovnicí. Balíček schopností si totiž obohatíte o nové karty tím, že budete kombinovat získané materiály s tzv. Death Howls - tedy nářky mrtvých duší. Finálně je vždy sesbíráte u posvátného oltáře. Ten vás zároveň i vyléčí, ale počítat musíte s tím, že se souběžně vyléči i všechny bytosti, které jste už porazili. Mezi svatyněmi se ale následně dokážete pohybovat fast-travel mechanikou na mapě.
Ve finále tak hra nabízí opravdu pestrý mix strategických soubojů, nutného grindovacího deck-buildingu a slušně rozsáhlého světa. Opravdu solidně se povedl hudební podkres a přestože jsem byl na začátku trochu skeptický, ocenit musím i animace a pixelartové grafické efekty, které v pohybu vypadají opravdu hezky, i když hra ze samotných screenshotů může působit trochu staticky.
Když stojíte proti samotné smrti
Nutno ale podotknout, že to opravdu nebude titul pro každého. Souboje jsou těžké, určitým prvkem bude vždycky i náhoda dle vytažených karet z balíčku a počítejte zejména v prvotní fázi hry s nutným grindem. Budete umírat a budete umírat často. Na druhou stranu jsou ale mechaniky opravdu promyšlené, souboje mají spád a donutí vás opravdu přemýšlet nad jednotlivými kroky.
Death Howl hráče ani nevede příliš za ruku, zpočátku se obtížnost zdá opravdu výrazná a postupem času je variabilní. Hra ale nabízí více než 160 karet, které postupně můžete získat a připravit si tak různorodé scénáře pro boj. Podle vaší šikovnosti vás tento titul možná zabaví na dlouhé hodiny - běžně by vám ale hlavní příběh asi neměl zabrat víc než 20 hodin.
Propracovaná hra, která vyžaduje dávku trpělivosti
Když nad tím tak přemýšlím, Death Howl v podstatě téměř nemám co vyčíst. Je to prostě od nátury hra těžká a vyžaduje soustředění, postupné zkoušení toho, co funguje, a adaptaci v různorodých soubojích. Příběh s filozofickými interpretacemi a silným vyústěním, vizuální provedení, audio efekty jsou opravdu silnou stránkou tohoto malého indie počinu 11 bit studios. Nezbývá, než si jen položit poslední důležitou otázku. Je Death Howl skutečně pro vás? A na tu si už musíte najít odpověď sami. Podle vaší trpělivosti, nalákání na temné prostředí světa duší a tahové souboje.
Nintendu nový release sluší, funguje bezproblémově i na první generaci konzole a pro handheld se Death Howl opravdu narodil. Jinak je hra k dispozici samozřejmě i na PC, ale i konzolích PlayStation 5 a Xbox Series X/S.
Verdikt
Svéhlavé vyprávění silného příběhu zahaleného do temného pixelartu, těžkých tahových soubojů a deck-buildingu s povedeným audiovizuálním zážitkem
