Dirt 5 vsází vše na jedinou kartu. Bohužel jeden prvek celou závodní hru nezachrání.
Série Dirt od Codemasters vyčnívá mezi závodními hrami relativně úzkým zaměřením na terénní jízdu. Neusednete tak do kokpitu žádných okruhových speciálů, ale spíše rally aut jejichž jízdní vlastnosti se často odlišují podle modelu. Dirt 5 vsází všechny karty nejen na auta, ale především na tratě, konkrétně jejich povrch. Projedete se po bahně, štěrku, sněhu, ledu a dokonce skalách. Každý povrch i změna počasí spolu s výběrem auta vytvářejí jedinečnou jízdu, kterou ale sráží mnoho problému.
Co povrch, to jedinečný závod
V Dirt 5 vás čekají klasické rychle spustitelné závody, online režim a kariéra. Není žádným tajemstvím, že příběh nemá u většiny závodních her moc velkou hloubku. V případě Dirt 5 to platí dvojnásobně. Čeká vás řada závodů doplněná podcastem, ve kterém uslyšíte, jak si vytváříte jméno mezi závodníky. Žádné filmečky ani více bossů na poražení nečekejte. Kariéra hned v úvodu představí jednotlivé traťové povrchy, které se opakují až do konce příběhu. Právě na tomto prvku hra nejvíce staví.
Povrchů ve hře nalezneme hned několik. Jde o bláto, hlínu se štěrkem, sníh a led. Pevnější povrchy zastupuje tradiční asfalt a kamenné horské vrcholky. Většinu závodů ovšem strávíte spíše na první jmenované skupině. Tyto povrchy mají jisté vlastnosti, podle kterých musíte přizpůsobit svůj jízdní styl. Ačkoliv se některé druhy vozovek od sebe liší jen v maličkostech, všimnete si změn. Na sněhu se hůře akceleruje a déle brzdí a v blátě se vám vyplatí projíždět zatáčky smykem. Provedení jízdy na ledu patří mezi ty nejlepší, ačkoliv nemusí být plně reálné.
Některé tratě doplňuje z části asfaltová vozovka. V režimu pathfinder si pro změnu vyzkoušíte se speciálně upraveným autem vyjet menší vrcholky kopců.
Celkově zpracování různých povrchů působí skvěle. Samotnému prvku přidává hloubku i možnost vybrat si před závodem z několika aut. Vlastnostmi se liší jen lehce, ale při těsném závodu mohou i tak ovlivnit vaši pozici. Další proměnnou představuje počasí a denní doba. Déšť v některých závodech může dost pozměnit dynamiku jízdy. Ačkoliv se jedná většinou jen o fakt, že vám to na trati bude víc klouzat. Při západu slunce si ovšem musíte dávat větší pozor. Viditelnost na trati totiž působí často zrádně a druhá půlka závodu za tmy bývá často ošemetná.
Plastová auta
Závodění na celé trati působí dobrým dojmem, dokud se nezaměříte na chování auta jako takového. Dirt 5 jsou arkádové závody s měnícími se prvky ovladatelnosti dle vozovky a počasí. Arkádovost cítíte zejména ze samotných aut, která působí velmi uměle.
Bourání do aut má jen malé vizuální následky. Můžete si tak ze závodu klidně udělat demoliční derby a nic se autu nestane. Tento fakt se stává problematickým, pokud si uvědomíte, že můžete nabourat do protihráčů za účelem lepšího vybrání zatáčky bez jakéhokoliv postihu. Ba naopak, hra vás k tomu vybízí svými úkoly, ve kterých máte kolikrát předjet soupeře, a přitom ho nabourat.
Samotná herní fyzika umělému dojmu vůbec nepomáhá. Auta se od sebe odrážejí a opírání se o svodidla vás téměř nezbrzdí. Zmačkané plechy vás mrzet nikdy nebudou a hře to hodně ubírá na realističnosti.
Prázdný herní svět
Dalším mínusem je relativně nudné herní prostředí. Hra láká na velmi barevné grafické zpracování aut, ale okolní svět je z většiny ponurý a prázdný. Díky Ray-Tracingu sice Dirt vypadá na lepší strojích hezky, nesmíte se ovšem rozhlížet příliš daleko. Pár metrů za závodním okruhem se totiž nenachází nic, jen prázdná krajina.
Při několikáté jízdě si člověk připadá jako na opuštěném ostrově, kde sice probíhá vyrovnaný závod, ale nic jiného. O to víc poté zamrzí propady FPS při začátku závodu.
Závody bez hloubky
Dirt 5 má skvělou myšlenku. Každý závodní povrch mění hratelnost. Počasí si hraje s přilnavostí a jednotlivá auta se chová různě. Jenže konkurenční závodní hry přidávají mnoho dalších prvků. Project Cars je realističtější a nabízí více obsahu. Forza Horizon nabízí delší kariéru, otevřený svět a pestřejší prostředí. Dirt 5 rozhodně není špatná hra. V Codemasters ovšem vsadili na jednu jedinou kartu a zbytek celkem odflákli.
