Dočkáme se esportu na Olympijských hrách? Nejen to se řešilo na světovém fóru o esportu.
Světové fórum o esportu, v originále Global Esports Forum, se konalo dne 28.2. ve Spodek Aréně, jen pár hodin před tím, než začal velkolepý major IEM Katowice v DotA 2, CS:GO a StarCraft II. Toto fórum si dalo za cíl nalákat nové investory a otevřít hráčům, organizacím a médiím nové možnosti.
Trocha dat pro začátek
Ne, že by investoři o esport neměli zájem, ba naopak. Jak nastínil Graham Ashton z The Esports Observer, pouze za rok 2018 bylo do esportu investováno přes 4,5 miliardy dolarů (přibližně 100 miliard korun). Pro představu - tato částka by vyrovnala rozpočet ČR za roky 2018 a 2019 dohromady. Velkému zájmu se esport těší i ze strany sledujících a fanoušků - za rok 2018 bylo sledováno 390,2 milionů hodin zápasů v různých počítačových hrách, to dělá dohromady 45 tisíc let záznamů za jediný rok.
Jenom Epic Games si na investicích odnesli 1,25 miliardy dolarů (téměř 30 miliard korun). U nich se není čemu divit - jakožto společnost vydělávající na Unreal Enginu a nově i Fortnite a jeho vlastních mikrotransakcích. Fortnite s módem Battle Royale překonal do té doby kralující PLAYERUNKNOWN'S BATTLEGROUNDS, které od té doby víceméně stagnuje. Na velice vzdáleném druhém místě je Discord, do nějž bylo investováno 150 milionů dolarů, tedy něco přes tři miliony korun českých.
Esport na Olympijských hrách - sen, či blížící se realita?
Už dlouhou dobu se diskutuje, zda-li by nebylo záhodno přidat esporty do repertoáru Olympijských her. Přeci jen, co si budeme povídat, i šachy se na letní olympiádu dostaly, a to se při nich také nevyžaduje žádná velká fyzická námaha. Ba oproti šachům má esport některé přednosti, jak poznamenává Nicola Piggott, dlouholetá odbornice na komunikaci s veřejností pod League of Legends. Například rychlost reakcí hráčů. U některých hráčů byla zaznamenána až fenomenální rychlost reakcí - 0,25 sekundy. I těm nejrychlejším fotbalovým brankářům trvá 0,3 sekundy zareagovat na podnět. Pro představu, trvá 0,4 sekundy, než mrknete okem. Taková rychlost reakcí je proto nevídaná.
V čem je tedy problém? Na Olympijských hrách v Pchjongčangu podpořila Mezinárodní olympijská komise uspořádání turnaje IEM PyeongChang a otevřela se debata možnosti esportu jako oficiální součásti Olympijských her. To se však setkává s několika překážkami.
Tou první je nestálost. Na scéně nenajdete jedinou hru, která by vydržela jako populární esport déle, než jsou dvě období letní olympiády. To je samozřejmě pro akci, která se koná jednou za čtyři roky, dost nepraktické.
Další překážkou je násilí. Ať už to někomu přijde málo, ať už to někomu přijde absurdní, nikdo nemůže popřít, že ve hrách vždy nějaké násilí bude. Možná se jedná pouze o věc terminologie - pokud se v LoL přestanou zabití oponenta označovat za killy, v CS se tomu bude nadále říkat fragy, mohla by to společnost přijímat lépe. V současné době to však populární není.
Dalším problémem je roztříštěnost - esport není nikterak jednotný, každá hra má svoje turnaje, svoji fanouškovskou základnu a svoje požadavky. Proto by se dalo mluvit o určité nespravedlnosti, kdyby olympijská komise uzavřela dohodu s jedním herním vydavatelem, ale ne s druhým. Stejně tak však nelze udělat na jedněch hrách turnaj v pěti, šesti, nebo třeba deseti hrách, aby to bylo spravedlivé. Někteří analytici, například Nicolas Besombes, navrhují, aby se vytvořila jednotná organizace spojující různé vydavatele, hráče, fanoušky a organizátory, v níž se interně dohodne, jak by takové turnaje na Olympijských hrách měly vypadat tak, aby to bylo co nejspravedlivější. Jak už praví bájný kníže Svatopluk, pokud nebudete jednotní, nemůžete fungovat výhodně pro všechny.
